Feudo Disisa

Farma Disisa, se nachází na Sicílii, na území Monreale (provincie Palermo), v nadmořské výšce 400-500 metrů nad mořem.

Společnost pokrývá 400 hektarů a spadá do oblasti DOC Alcamo a DOC Monreale, pokud jde o výrobu vína; pro produkci pěstování oliv je zařazena do oblasti "Val di Mazara" CHOP.

Od roku 1970,  rodina di  Lorenzo, ve spolupráci s krajským institutem vín a olejů ze Sicílie, provedla rozsáhlou řadu pokusů  k půdě a sicilské klimatu z nejvýznamnějších národních i mezinárodních odrůd. Výsadba Chardonnay nebo Müller Thurgau na Sicílii nebyla snadná, ale byla to náročná výzva, provedená s průkopnickým duchem, což dávalo překvapivé výsledky.
Disisa se může pochlubit první a nejstarší vinnou révou Chardonnay na Sicílii. Disisa Chardonnay, díky štědrosti terroiru, klimatu,  sluníčka,  péče a vášní obohatil, rok co rok o nezaměnitelné vůně, vytváří víno silná osobnost.

Po více než sto let patří do skupiny  Di Lorenzo, která identifikovala autentické povolání své země a využívala nejmodernější technologie, podařilo se ji  přeměnit původní pastviny a ornou půdu na svěží vinice a olivové háje.
V letech 1930 až 1940 prošla společnost svou první významnou přeměnou Dr. Mario Lorenzo, který rozšířil pěstování vinic i olivovníků a radikálně změnil rás  území, a to jak z místa zemědělského tak i ekonomicky-společenského pohledu.
Feudo Disisa  se vždy vyznačovala vysokou kvalitou svých výrobků, kterou získala díky dovednému výzkumu, inovací a respektu k tradici.

Jméno Disisa pravděpodobně pochází z arabského slova "Aziz" - "nádherné" -. Již v roce 1200, kdy byla Sicílie podmaněna Araby, kteří pocházeli hlavně z pouštní oblasti, nacházeli toto místo jako "Paradiso della Terra" , "zemský ráj" , opěvovávali tento kraj nejrůznějšími písněmi o úrodnosti, vůni palem.
Později v době Normanů daroval Vilém II. farmu, která tam byla postavena arcibiskupovi Monreale. Starověký dvojjazyčný dokument - přepisovaný v arabštině a latině - svědčí o tom, že od roku 1182 byla Disisa masseria majetkem diecéze Monreale. Arcibiskup ho  tehdy pronajal jedné  aristokratické rodině z Palerma, kde byly jasně stanovena přísná pravidla chování a povolení pěstování révy.  V ostatních  farmách bylo přísně zakázáno pěstování vinné révy.
Se zrušením feudálních privilegií, která ukončila i časové pravomoce arcibiskupství , Disisa  odkoupila majetek a od té  doby jeho historie  úzce spjata s rodinou di Lorenzo.
Plodnost těchto zemí, známá již od starověku, také podnítila populární představivost, zvyšovala produktivitu a vyvolala legendu o existenci pokladu, který je obecně znám jako "Lu Bancu di Disisa".
Dva velcí sicilští učenci populárních tradic: Salvatore Salomone Marino a Giuseppe Pitrè se ve svých dílech zmiňují o této legendě.